Co je posouzení úvěruschopnosti a proč kvůli němu můžete dostat úroky zpět

Co přesně zákon poskytovateli ukládá

Zákon o spotřebitelském úvěru (č. 257/2016 Sb.) v § 86 říká, že poskytovatel musí před uzavřením smlouvy posoudit vaši úvěruschopnost – tedy reálnou schopnost úvěr splácet. A nestačí, že se vás zeptá na příjem do formuláře. Poskytovatel musí:

• vycházet z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací – typicky doložených příjmů, ne jen vašeho čestného prohlášení,
• porovnat vaše příjmy s výdaji a podívat se, jak splácíte své dosavadní dluhy,
• v případě potřeby nahlédnout do úvěrových registrů.

A hlavně: pokud z posouzení vyplynou důvodné pochybnosti o vaší schopnosti splácet, poskytovatel vám úvěr poskytnout nesmí.

Jak v praxi vypadá porušení této povinnosti

Z naší praxe i z rozhodovací praxe soudů se nejčastěji opakují tyto situace:

1. Půjčka „na občanku“ během pár minut. Poskytovatel nechtěl doložit příjem ani výdaje – rychlost schválení sama o sobě napovídá, že žádné skutečné posouzení neproběhlo.
2. Poskytovatel věřil jen tomu, co jste napsali do formuláře. Soudy opakovaně potvrdily, že pouhé nepodložené prohlášení klienta o příjmu nestačí.
3. Půjčka navzdory existujícím dluhům. Měli jste exekuce, záznamy v registrech nebo jste spláceli několik dalších úvěrů – a přesto vám půjčili další peníze.
4. Refinancování dluhové spirály. Nová půjčka na splacení staré, často u téhož poskytovatele, s rostoucí celkovou dlužnou částkou.
5. Splátka neodpovídala vašim reálným možnostem. Po odečtení běžných životních nákladů vám na splátku objektivně nemohlo zbývat.

Co se stane, když je smlouva neplatná

Důsledky upravuje § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a jsou pro spotřebitele zásadní:

• Smlouva je neplatná – a podle aktuálního znění zákona k této neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.
• Vracíte pouze jistinu, tedy částku, kterou jste skutečně dostali. Úroky, poplatky za sjednání, pojištění, smluvní pokuty ani jiné sankce z neplatné smlouvy platit nemusíte – a to včetně pokut a poplatků naúčtovaných později během splácení.
• Jistinu navíc vracíte v době přiměřené vašim možnostem – tedy ne naráz, ale tempem, které odpovídá vaší skutečné finanční situaci. A jakmile souhrn vašich plateb překročí jistinu, všechno další už je přeplatek k vrácení – i když podle smlouvy „ještě splácíte“.
• Pokud jste už na úrocích, poplatcích, smluvních pokutách a dalších sankcích zaplatili víc, než kolik činila jistina, máte nárok na vrácení přeplatku. Do přeplatku patří vše zaplacené nad rámec jistiny – tedy i pokuty za prodlení či poplatky za upomínky a zesplatnění, které vám poskytovatel naúčtoval.

Příklad v číslech

Půjčili jste si 50 000 Kč. Za tři roky jste na splátkách zaplatili 110 000 Kč. Pokud je smlouva neplatná, měli jste vrátit pouze 50 000 Kč jistiny – a 60 000 Kč představuje přeplatek, jehož vrácení můžete požadovat.

Týká se to i bank, nebo jen nebankovních společností?

Obou. Povinnost posoudit úvěruschopnost platí pro každého poskytovatele spotřebitelského úvěru. V praxi se ale porušení nejčastěji objevuje u nebankovních půjček a mikropůjček sjednaných rychle online nebo po telefonu, zejména v letech krátce po účinnosti zákona, kdy řada poskytovatelů posuzování fakticky ignorovala.

Právní základ v kostce

Soudní dvůr EU v rozsudku C-679/18 potvrdil, že ochrana spotřebitele zde má takovou váhu, že se jí soud musí zabývat sám od sebe – nezávisle na tom, zda se jí spotřebitel dovolá.

Jak zjistit, jestli se to týká i vaší půjčky

Rozhodující je, jak konkrétně probíhalo sjednání vaší smlouvy: co po vás poskytovatel chtěl doložit, jaká byla vaše tehdejší finanční situace a co je o posouzení zachyceno v dokumentaci. To laik z dálky neposoudí – my ano, a zdarma.